エデュアルド社長回答チェコ語原文全文

質問

A なぜチェコには模型メーカーが多いのか?人口比なら中国や日本よりも多いです。日本でもなぜチェコに模型メーカーがこれほど多いのかは諸説あるのですが,チェコでの定説があれば知りたいです。
B 「チェコ人は黄金の手を持つ」と言われていますが、現在でもチェコで模型作りというのは定着しているのでしょうか?
C チェコの工業統計で「模型」とか「プラスチックモデルキット」の金額や割合が分かれば教えてください。
D チェコの魅力とは?
E チェコ「人」の特徴とは?
F ブルノで初夏に行われるModellbrnoというイベントが有名なのですが、著作権的に問題ないもので紹介できる画像を提供していただけませんか?

回答 エデュアルド社長 Vladimir Sulc

EDAY2018 エデュアルド主催チェコの模型イベント2018

回答文

ROZHOVOR PRO PANA YOSHIKAZU NAITO

1) Proč je v Česku tolik výrobců modelů? V přepočtu na obyvatele je jich

více než v Japonsku nebo Číně. V Japonsku na to máme určitou teorii, ale

zajímalo by mě, jestli pro to máte nějaké vysvětlení.

Příčinou je bezesporu velká popularita plastikového modelářství v Československu, datující se již od šedesátých a sedmdesátých let 20. století. Tehdy byly do tehdejšího Československa nejprve dovezeny modely firem Airfix a Revell, na přelomu 60. a 70.let pak začala domácí výroba v Kovozávodech Prostějov. Později výrobu plastikových modelů zahájilo také družstvo SMĚR, které nakoupilo nejprve starší formy od americké Aurory a italského Artiplastu v měříku 1/50, později je doplnilo formami od Helleru v měřítku 1/72. To už dávalo dohromady slušnou nabídku stavebnic. K tomu se přidal český organizační talent a schopnost zakládat různé spolky a pospolitosti. V tehdejší době nebylo možné zakládat spolky jen tak, nezávisle na státu. Spolkový život si komunistický režim bedlivě hlídal. Ale modelářské kluby vznikaly v rámci státní organizace Svazarm, což byla primárně organizace, zaměřená na brannou přípravu obyvatelstva. V jejím rámci působily aerokluby, cvičící budoucí piloty, parašutistické kluby, střelecké kluby, a kupodivu také modelářské kluby. Jednou ze sekcí Svazarmu se tak stali i plastikový modeláři. To umožnilo organizaci soutěží, jak lokálních, tak mistrovských. Mistrovství Československa bylo v té době postupovou soutěží, organizovanou podobně jako třeba dnes Liga Mistrů ve fotbale. Budoucí vítězové jednotlivých kategorií i celkový vítěz se museli postupně probojovat přes okresní a krajské přebory do republikových mistrovství a následně do federálního finále. Bylo to velkolepé, účastnili se toho stovky modelářů. Dalším prvkem modelářského života byly dětské kroužky, jichž bylo velmi mnoho na základních školách a při Domech mládeže, kde vznikaly různě technicky orientované a modelářské kroužky. To vytvořilo velkou základnu šikovných modelářů, kteří se již velmi záhy začali věnovat vlastní tvorbě modelů. Ona totiž nabídka modelů na trhu byla sice poměrně slušná, ale ve srovnání se Západem a také s množstvím typů letadel a tanků byla přeci jen poměrně chudá. Modeláři měli vždy tendenci shánět stále něco nového a stále potřebují nové podněty, a ty jim tehdejší nabídka modelů plně nedávala. Proto se část modelářů začala věnovat vlastní výrobě modelů, převážně epoxidových (resinových), částečně ovšem také vacuových. Postupně v Československu vzniklo kolem dvaceti skupin modelářů, které se tvorbou těchto modelů zabývaly. Na tuto tvorbu pak navázal i obchod, nejprve výměnný, kdy se tyto modely vyměňovaly se zahraničními modeláři za západní produkci. Díky tomuto obchodu, kdy měli Češi (nebo tehdy vlastně ještě Čechoslováci) co nabídnout, se do Československa dostávaly další modely, včetně japonských, které se pak obchodovaly na modelářských burzách nebo mezi modeláři. To byl zárodek jak výrobní kapacity českého modelářského průmyslu, tak obchodní kapacity, protože se do těchto aktivit zapojily desítky modelářů, kteří se postupně profesionalizovali. Na konci osmdesátých let a později v letech devadesátých se tento potenciál mohl rychle, až explosivně, rozvíjet na nově otevřeném svobodném trhu. Rychle vznikaly výrobní i obchodní firmy, mezi nimi i Eduard. Některé se postupně rozpadaly nebo z nich odcházeli jednotlivci, kteří pak zakládali další firmy, a výsledkem je ono množství modelářských firem, které můžete v České republice dodnes registrovat.

2) Říká se, že Češi mají “zlaté ručičky”. Platí to i v modelářství?

Jednoznačně, a to jak pro modeláře, tak pro firmy, vyrábějící modely a doplňky. Čeští modeláři patří ke světové špičce, vyhrávají modelářské soutěže po celé Evropě. Zároveň jsou velmi inovativní, vymýšlejí nové postupy a metody stavby i barvení modelů. Jen bych řekl, že neumí své schopnosti tolik prodat. Výsledkem pak je, že se můžeme hodně dočíst třeba o španělské škole, ale o české škole se nikde nedočtete nic. Přitom si myslím, že čeští modeláři ovlivnili současnou podobu modelů ve světě výrazně více, než jakkoli jiný modelářský národ. Mimochodem, kdysi v japonských časopisech publikoval stavby svých modelů lodí David Bílek. David v devadesátých letech u nás v Eduardu pracoval jako obchodní manažer.

3) Víte, jaké procento zaujímá výroba modelů (obecně) v českých

průmyslových statistikách? (stačí celkový odhad roční produkce/prodejů,

který bychom si pak vztáhli k HDP)

Nevím to. Jednak jsem se o to nikdy příliš nezajímal, a jednak se pro případnou analýzu těžko shánějí data. Většina modelářských firem v ČR je malá, mnohdy jsou to jen firmy jednoho muže, a kromě Eduardu prakticky nikdo nezveřejňuje své hospodářské výsledky v Obchodním rejstříku. Takže pokud jde o data, jsme poněkud v mlze. Zabýval jsem se tímto problémem kvůli Vám, a na základě svého výzkumu odhaduji, že celkový obrat ve výrobní části by mohl být v intervalu 500 miliónů až 750 miliónů Kč ročně. V obchodní části, v exportu a importu, by mohl být celkový obrat na podobné úrovni. Z hlediska celkového výkonu České ekonomiky je to pochopitelně zanedbatelná částka.

4) Co je přitažlivého na České republice? (může to být v souvislosti s

modelářstvím i turismem)

Podle mého názoru je Česká republika fascinující země. Japonci, kteří naši zemi navštíví, se většinou omezují na návštěvu Prahy a Českého Krumlova. To jsou bezesporu krásná města a já osobně miluji obě, ale je to asi tak, jako když evropský turista navštíví v Japonsku Tokyo a Kjóto a zase jede domů. Vidí úžasná místa, ale třeba existence Kunozan-toshogu mu zůstane utajena. V Česku máme fascinující historii, spoustu historických památek od pravěkých přes středověké až po nedávné, je tu úžasná kulturní, vojenská i technická historie. Najdete tu neuvěřitelné množství technických památek, veteránů automobilových i leteckých, včetně létajících. Jsou tu kromě Prahy a Krumlova další úchvatná města, kupříkladu Olomouc, Mikulov, Znojmo nebo Třeboň, obvykle s nádherným okolím. Příroda je další přitažlivou hodnotou této země. Mimochodem, jednou z vášní zdejších obyvatel je splouvání řek na raftech nebo kánoích. V této vášni se pak propojuje vše, co tady najdete zajímavého, příroda, památky, kultura i gastronomie. Když budete kupříkladu splouvat Vltavu, tak obvyklá trasa začíná pod hrází velkého horského přehradního jezera Lipno, což byla kdysi vojenská zóna a dnes je to oblíbená dovolenková destinace pro letní i zimní dovolenou. Osádky člunů a kánoí se naloďují ve Vyšším Brodě, historickém městečku, jemuž dominuje gotický klášter založený v roce 1259, pokračuje se přes Rožmberk, kde jsou skvělé restaurace specializované na vodáky (to jsou ti, co plují v těch lodích) a nad nímž se tyčí monumentální středověký hrad mocného šlechtického rodu Rožmberků. Rožmberkové byl jeden z nejmocnějších rodů v Českém království ve 13. až 17. století, přirovnal bych je třeba k Tokugavům u vás v Japonsku. Další zastávka je Český Krumlov, kde se tato česká vodácká pouť může protnout s cestou japonských turistů, kteří mohou tuto pro ně patrně poněkud tajemnou českou aktivitu pozorovat z historického mostu vedoucího z města na zámek nad ním. Cesta pak obvykle končí ve Zlaté Koruně, kde stojí další středověký klášter, tiché místo s bohatou historií. Pod ním to ovšem zase tak tiché není, protože komplex kempů a restaurací pro vodáky kypí ruchem přijíždějících lodí a odjíždějících automobilů od jara do podzimu.

5) Jací jsou Češi?

To je otázka, na niž lze patrně odpovědět pouze mnohostránkovou komplexní studií. Jako všechny národy mají Češi své temné i světlé stránky. Řekl bych, že jsou v mnohém podobní Japoncům. Kupříkladu jsou poměrně ostražití k cizincům, celkem jednoznačně rozlišují, kdo je náš a kdo je cizí a nejsou příliš otevření vůči přistěhovalcům. To ovšem neznamená, že nejsou přátelští a pohostinní. To samozřejmě jsou. Češi mají i originální smysl pro humor, odrážející se v české kultuře. Tím nemám na mysli jen legendárního Švejka, který poněkud klame tělem a odvádí pozornost od mnoha kladných českých vlastností a schopností. Na rozdíl od obrazu Čechů v tomto románu byli Češi v historii dobří vojáci, dlouhá staletí věrní monarchii, kteří si poté, co monarchie selhala, dokázali poradit i bez ní. Z hlediska našeho oboru a zaměření je dobré vědět, že Češi jsou vyspělý průmyslový národ, už od průmyslové revoluce na začátku 19. století se intenzivně věnující technice a technickým oborům. To mají ostatně všechny národy, věnující se modelářství, společné. Modely se prodávají a modeláři je staví v průmyslových zemích, v zemích zemědělských je modelářství významně méně rozvinuté. Je to zkrátka proto, že letadla, tanky, lodě, to vše přitahuje více techniky, než zemědělce. Češi jsou také jsou velmi šťouraví a snaží se přijít věcem na kloub. Výsledky jsou pak navenek zajímavé. Češi kupříkladu rádi sbírají veterány, jak automobilové nebo motocyklové, tak letecké. Výsledkem je, že kromě civilních aut a motocyklů můžete na českých silnicích, především na jaře a v létě, potkat neuvěřitelné množství originálních amerických Jeepů a Dodge, občas také M-20 Greyhound, jezdí tu i Kübelwageny a jiné německé automobily. A k tomu nad vámi může občas přeletět Mustang, Spitfire nebo Hurricane.

6) Vím, že Eduard je velice aktivní na festivalu ModellBrno. Mohli byste

nám prosím poskytnout nějaký obrazový materiál? (prosím ve formátu 16:9,

alespoň 10 MPix (to by mělo být 4216 x 2368 px)

Modelbrno byla významná modelářská výstava, s tradicí dlouhou přes dvacet let. Začínala v brněnském technickém muzeu, výstavní stoly a stánky firem byly tehdy umístěny mezi výstavními exponáty. Jednou jsme měli stánek u parní mlátičky. Později výstava přešla na výstaviště Brněnských veletrhů, což je významný veletržní areál, který vznikal už ve 30. letech 20. století. V jedné z velkých výstavních hal se pak řadu let konalo Modelbrno, pořádané brněnským Klubem plastikových modelářů. Jak šel čas, a především finanční nároky na pořádání výstavy rostly, stal se Eduard partnerem KPM Brno pro pořádání této výstavy. Bohužel musím psát v minulém čase, protože to vypadá, že Modelbrno nepřežilo Covid. Finanční nároky majitele výstaviště dále rostou, a zároveň klesá chuť do pořádání výstavy na straně brněnských modelářů. Dohodli jsme se proto, že tradici této výstavy ukončíme a nebudeme v ní pokračovat. Naše firma se nadále soustředí na pořádání a zdokonalování E-daye, což je patrně nejvýznamnější modelářská výstava ve střední Evropě a má již také dvacetiletou tradici. Letos se bude jako každý rok konat v posledním zářijovém víkendu na výstavišti v Lysé nad Labem, menším městě asi 30 km severně od Prahy. Součástí výstavy bývá i letová ukázka, už jsme měli na E-dayi Spitfire i Mustang. Letos je v plánu Mi-24 a skupina československých sportovních letadel Trenér.

コーディネータ-・翻訳

投稿者プロフィール

まいど! maido
まいど! maido
模型工房M代表。
模型好き。カメラ好き。宝塚歌劇好き。
各模型雑誌で掲載多数。
艦船模型、飛行機模型、AFV模型などプラモデル全般の制作代行も承っております。

コメントを残す

メールアドレスが公開されることはありません。 * が付いている欄は必須項目です

CAPTCHA